Rula páskovaná

Tak tenhle kámen je až z dalekého Jezeří, respektive z lesa, u prokleté Lobkowické hrobky. Na Jezeří jsme byli s manželem už v roce 2017 a ač jsem si ledacos nastudovala a chtěla tam vidět, tak v nastálé euforii, že jsme tam a i v šoku v jakém je zámek stavu, jsem na Lobkowickou hrobku tenkrát prostě zapomněla. A moc mě to mrzelo. Jenže Jezeří je od nás dobré 3 hodiny autem, takže jsme tam byli až zase v létě loňského roku. Na zámku se zas tak moc nezměnilo, přesto doporučuji, je to nádherné místo a zámek musel být nádherný a impozantní. Tentokrát jsem tu hrobku musela najít, což byl také oříšek, nemají to zde vůbec značené, možná dobře, protože jsem byli jediní, kdo ji hledal a našel. Musím napsat, že nikdy nedokončená hrobka mě dostala víc než celý zámek. Je to neskutečné místo,já tam lítala a cítila se, jak Alenka v říši divů. Takové jiné místo, jsem zatím nepoznala. No a v lese hned za hrobkou ležel, pro mě překrásný kámen. Pravda trochu větší a těžší než sbírám obvykle, ale prostě Kámen. Jenže kam ho dát, aby manžel neviděl, co to zas táhnu. Dala jsem ho do látkové tašky, ale začaly praskat uši na tašce. Byl s námi i můj tatínek a ten hned tušil co nesu, on také všude sbírá kameny. No cesta byla asi kilometr k autu, kámen jsem honem dal do kufru, aby muž nenadával. A tak se dostala Rula páskovaná, k nám do obýváku. Samozřejmě jsem pak byla doma za blázna a všichni tvrdí, že ten kámen je prokletý taky. Pravda, na původním místě v obýváku si o něj všichni, včetně mě, ukopli palec. Nyní je trochu shovaný za květníkem, tudíž nikdo o něho nazakopává a je klid. A kámen tam krásně leží a třpytí se. Je složený i ze slídy, která mu dodává kouzelný třpyt. Takže zase jeden z kamenů co má příběh. Opět, až bude svítit sluníčko bude nejlépe vidět jeho krása. Jo, a zapomněla jsem napsat, že kámen má přes 8 kilo.